Toulky Vyšším Brodem

Kompletní článek včetně fotografií najdete v rubrice Cestování 04/2012

Vyšší Brod je nejjižnějším městem České republiky. Svými těsnými hranicemi s Rakouskem nabízí hlavně služby našim zahraničním sousedům. Pyšnit se může cisterciáckým klášterem, kostelem sv. Bartoloměje a pro vodáky nejatraktivnější trasou řeky Vltavy v Čechách.

Město a jeho historie
Město vzniklo na již neexistujícím brodu, v jehož místě protínala Vltavu středověká kupecká stezka. První písemná zmínka je v darovací listině z roku 1259, kterou Vok z Rožmberka daroval zdejšímu klášteru jako rozsáhlé území s jedním tržištěm − Vyšším Brodem. Roku 1528 přidává Jan III. z Rožmberka výsadu městských práv a právo pečetí s vlastním erbem. Změny přinesl rok 1848. Vyšší Brod se stává hejtmanstvím a po roce 1868 i sídlem okresního soudu. Až z rozhodnutí císaře Františka Josefa I. v roce 1870 se stává městem.

Po zabrání Sudet v roce 1938 je město součástí Hitlerovy Třetí říše. Jelikož byla většina obyvatelstva německého původu, dochází po 2. světové válce a po nuceném odsunu k velké výměně obyvatelstva. Po válce už není Vyšší Brod okresním hejtmanstvím ani okresním soudem a zbaven je i statusu města, který je opět navrácen až v roce 1994. Před lety se pyšnilo jednou z nejlepších léčeben plicních onemocnění v republice. Bohužel byla v roce 2005 z ekonomických důvodů zrušena, a tím i spousta pracovních míst. V dnešní době je ekonomika města založena hlavně na turismu a službách, nejvíce pro návštěvníky ze sousedního Rakouska (restaurace, vietnamské tržnice, herny).

Cisterciácký klášter
Podle legendy nechal klášter postavit ve 13. století Vok z Rožmberka. Když se chtěl podívat na kapličku stojící na místě dnešního kláštera, musel přebrodit řeku, která však byla hodně rozvodněná. Začal se topit a prohlásil, že když se zachrání, postaví na místě kaple klášter. A tak se také stalo. Řád Cisterciáků si vybral nejspíše proto, že v domovině jeho manželky Hedviky ze Schauburku byli tito mniši velmi oblíbení. Vok z Rožmberka zemřel roku 1262 ve Štýrsku a na jeho výslovné přání bylo tělo převezeno do hrobky pod kněžištěm kláštera. Za dob vlády rodu Rožmberků si klášter vedl dobře, přesto Rožmberkové zasahovali do chodu komunity. Řeholníci od počátku vybírali poddanské dávky a církevní poplatky. Snažili se o vlastní hospodaření, ale k nezávislosti to mělo daleko.

Největší zkázu zažil klášter za 2. světové války po podepsání mnichovské dohody. Už 2. října 1938 obsadila německá armáda Sudety a chystala se proticírkevní opatření. Klášter Vyšší Brod byl roku 1941 obsazen gestapem, natřen nazeleno a používal se jako depozitář nakradených cenností připravovaných pro Hitlerovo muzeum v Linci. Mniši byli vyhnáni, mladší novicové posláni pryč a všichni konvrši posláni na východní frontu. Ke konci války byl klášter používán jako ubytování pro německé uprchlíky a jako lazaret Wermachtu.

Po roce 1990 začal klášter s turistickými prohlídkami, které přispívají k investičním zdrojům a zároveň slouží pro udržování styků mnichů s veřejností.

Velkou událostí pro badatele a odborníky se stal výzkum hrobky Rožmberků. Zavedením sondy do hrobky se všichni dočkali velkého překvapení. V hrobce jsou podle všeho pohřbeni všichni Rožmberkové. Na sarkofágu Petra Voka byl objeven zlatý ženský prsten. Komu patřil a kdo ho nosil, je dodnes záhadou.

Významnými památkami kláštera jsou Závišův kříž, cyklus Mistra vyšebrodského oltáře, který dnes patří k nejpřednějším památkám gotické deskové malby. Klášter přenechal budovu barokního opatství Poštovnímu muzeu.

Jeho sbírka zachycuje dějiny poštovnictví v Čechách a na Moravě. K vidění jsou stejnokroje, štítky, staré dopisy a také největší sbírka historických poštovních vozů a kočárů z 19. století.

Vyšebrodské pivo
První zmínka o pivovaru, který byl součástí kláštera, pochází z roku 1380, kdy zde působil opat Petr. Zpočátku sloužil jen pro potřeby mnichů. Pivo se nejprve vařilo přímo v klášteře, pak ve dřevěném pivovaru. Současný pivovar pochází z 16. století. Kromě kláštera se pivo vařilo i ve městě, ale jeho výroba byla značně omezená. Podle privilegia opata Kryštofa Knolla z roku 1526 nesmí nikdo do vzdálenosti půl míle od kláštera pivo prodávat, vyrábět slad, nýbrž jen to množství, které pro svůj dům potřebuje a smí míti. Toto zrušil až poslední Rožmberk Petr Vok, kdy dovolil vyšebrodským občanům vařit pivo červené i bílé, vyrábět slad a prodávat pivo podle libosti. V 18. století byl pivovar jedním z nejvýkonnějších v kraji, překonával ho jen městský pivovar v Českém Krumlově.

V této době byl ještě pivovar zařízen na ruční pohyb a technicky se jevil značně zastaralý. Do konce 19. století byl od základů přestavěn a zmodernizován a výrobu poháněl strojní pohon. Pivovar zůstal v činnosti i za 2. světové války. Po odsunu se existence pivovaru pomalu krátí. Opět provozu brání zastaralost a nedostatek odbytu. Provoz byl zastaven v srpnu roku 1948.

Dnes je bývalý pivovar ve vlastnictví státu a zpravuje jej pozemkový fond České republiky. Před několika lety se do Vyššího Brodu vrátila vlastní výroba piva zásluhou mladého sládka Jiřího Fojtla, který si zakládá na tradici výrobou nefiltrovaného a nepasterizovaného piva. Tím nápoj si zachovává všechny zdraví prospěšné látky a vitamíny.

Velmi zajímavým putovním cílem je Maria Rast am Stein (Marie odpočívající na kameni). Lesní kostelík se nachází na Martínkovském vrchu, kde ze země ční kus žulového kamene, na kterém podle legendy odpočívala Panna Marie se svým synem. Proto zde místní pastevci vystavili kapličku. Až o několik let později bylo rozhodnuto vyšebrodským opatem o výstavě kostela. V poválečných letech místo chátralo a navrátili se sem opět pastevci, aby zde ustájili své ovce. V devadesátých letech minulého století bylo místo zrekonstruováno a dnes se zde konají pravidelné mše. Ke kapli vede křížová cesta se čtrnácti zastaveními.

Vyšší Brod je nejvíce navštěvován v létě, a to hlavně kvůli vodáctví na řece Vltavě. Převážná část vodáků startuje svoji plavbu zde, neboť tu začíná splavný úsek dolní Vltavy. Řeka mezi Vyšším Brodem a Boršovem nad Vltavou patří mezi nejfrekventovanější v Čechách a možná i v Evropě.

Průměrně zde denně projede až 1 500 lodí a za hezkého počasí nebo kolem letních svátků i kolem 3 000. Ve městě funguje několik půjčoven lodí, raftů a veškerého vodáckého vybavení a přímo u vyrovnávací nádrže je k dispozici velmi dobře vybavený kemp. Nejvíce vodáků je na řece v létě. Pro ty, kteří touží po romantice a částečném soukromí, je ideální splavnost řeky v květnu nebo na podzim, než se řeka uzavře.

Celá trasa řeky je od Vyššího Brodu do nejoblíbenějšího konečného bodu Boršova lemována kempy, hospůdkami a dalšími zajímavými zastávkami, jako je zámek Rožmberk nebo zámek v Českém Krumlově. Samozřejmě nechybějí ani jezy a šlajsny − je jich na řece dostatek a minulých letech byly kvůli bezpečnosti upravovány. Takže na nic nečekejte, popadněte pádla, vesty a v létě AHOJ.

Další články v kategorii:

Německý Řím

Mostar – most mezi světlem a temnotou

Mongolsko

Historický Berlín a Tropical Islands

Karibikem Středomoří je Sardinie