Hana Havelková: Mám ráda čistý a jednoduchý design

Kompletní článek včetně fotografií najdete v rubrice Look 04/2012

Na první pohled byste do této skromné, usměvavé dámy možná neřekly, že patří do 1. ligy českého módního návrhářství. Sama na sebe upozorňuje jen nerada. Před módními výstřelky upřednostňuje nenápadné černé oděvy, které jí umožňují se maximálně soustředit na vlastní tvůrčí počiny. Při setkání z ní vyzařuje klid, vyrovnanost a noblesa s nadhledem a vtipem. Uvědomila jsem si, že přesně to samé odrážejí její modely – nadčasové, s čistými liniemi, na první pohled nešokující, ale se zajímavým detailem, jenž vyzývá k zamyšlení. Ostatně, výběr z její dosavadní tvorby na následujících stránkách je toho dokladem.

Kdy jste si uvědomila, že se chcete stát módní návrhářkou?
Když o tom tak uvažuji, tak móda mě asi začala zajímala dost brzy, stejně jako mnoho dalších holek. Koketovat s představou, že to bude obor, kterým bych se chtěla živit, jsem začala až na konci studií na Střední umělecko průmyslové škole, kde jsem studovala obor scénografie. Tíhla jsem k architektuře, ale nakonec zvítězil textil. Moje architektonické buňky zděděné po tátovi jsou ale na mé tvorbě myslím dost vidět.
Když jste byla malá, ráda jste kreslila nebo šila (třeba na panenky)?
Pastelky byly určitě mojí nejoblíbenější hračkou. Panenky jsem řešila, stejně jako ostatní holčičky. Možná jsem byla lehce odvážnější a velkorysejší. Nebála jsem se stříhnout do látky.

Jste spoluzakladatelkou sdružení Czech Fashion Center. Chystá se v jeho rámci nyní něco nového?
V současné době se stále soustředíme na zviditelnění naší módní čtvrti v oblasti kolem ulic Dušní – Dlouhá – V Kolkovně – Elišky Krásnohorské. I když máme i kolegu, návrháře Josefa Slobodu, který je malinko dál a sídlí v Rytířské.
A čím je pro vás členství v tomto sdružení přínosné?
Společně máme více možností veřejnosti představit pražskou módní čtvrť, která tu postupně vyrostla během minulých dvaceti let. Naším cílem je i to, aby se o ní dozvěděli cizinci, kteří přijedou do Prahy a zajímají se o český design. Mohou nás najít na malém, velmi atraktivním území, hned vedle Pařížské.

Dá se model od návrháře brát jako investice? Proč?
Podle toho, jak slovo investice vnímáte. V každém případě investujete do sebe, pro svůj lepší pocit, zvýšení sebevědomí, do svého vzhledu. Věta „šaty dělaj člověka“ platí. Samozřejmě, že každý investuje podle stavu svého konta a svých nastavených kritérií. Je to každého věc a jeho rozhodnutí.
Model od návrháře může být i investicí ve smyslu uložení či zhodnocení peněz, záleží na tom, od jakého a co si od něj zakoupíte. Pokud si pořídíte šaty s nějakým příběhem a historií, stěžejní šaty z módní přehlídky, z výstavy nebo tak podobně. Tuto investici ale prověřuje čas.

Někdy se stane, že zákaznice v průběhu zakázky výrazně přibere nebo naopak zhubne. Jak tenhle problém řešíte? A co když zákaznice přijde s již hotovým modelem vaší značky a žádá úpravu kvůli změně hmotnosti?
To se většinou nestává, průběh zakázky netrvá tak dlouho a během zkoušení se dá ještě s modelem pracovat, trochu švy rozšířit či zabrat. Ale občas realizujeme svatební šaty na těhotnou nevěstu a tam se snažíme šaty vymyslet tak, aby se ve svatební den cítila nevěsta nejen krásně, ale i komfortně. Při každé zkoušce se malinko mění objemy a zakončení realizace necháváme na dobu těsně před obřadem. Pro své klientky občas upravujeme naše modely směrem nahoru i dolů. Většina z nás občas přibere nebo zhubne. Zmenšování je samozřejmě jednodušší. Něco zvětšit má pochopitelně své limity.

V jakém duchu se nese vaše jarní kolekce? Co ji inspirovalo?
Inspirovala jsem se cestou daleko na jih, do Maroka, do Keni, a třeba i dál. V kolekci používám prvky koloniálního stylu, zavinovací efekty, řasení. Navrhla jsem košilové šaty, kaftany a tuniky. Použila jsem vzory evokující Afriku, nové batikování a etnické tisky. Barevnost tuto linii jen podporuje – bílá, černá, hnědá, skořicová a béžová. Tyto barvy doplňuje tmavě modrá, tyrkysová, olivová a oranžová.
Druhá linie je pocta geometrii– modely, na kterých člením plochy. Hraju si s kompozicí barevných bloků, ale i mixem různých vzorů. Tady jsem použila navíc i červené, fuchsiové a zelené odstíny.
Celkově je moje jarní a letní kolekce ve znamení ženskosti. Tu jsem ale oživila ležérními a lehce sportovními prvky, aby se dobře nosila, byla svižná a mladá. Silueta připomíná módu, která se nosila v 50. a 60. letech. Štíhlé a rovné siluety oživí občas šaty s širokou sukní. Věřím, že mé zákaznice najdou zalíbení i v tunikách, šatech do A i modelech do tvaru O.

Pro váš rukopis je typická jednoduchost v barvě i linii, doplněná nějakým výrazným prvkem (ať už barevným, či střihovým). Co vzniká dřív – prvek a k němu šaty, nebo obráceně?
Mám svůj rukopis, svůj styl, svůj názor na detail. Návrh většinou vykrystalizuje naprosto přirozeně. Některý model zůstává čistý, jednoduchý, některý si žádá detail nebo ozdobu, záleží na účelu. U některých věcí se detail řeší i pomocí doplňků, základ zůstává záměrně čistý, a tak nám poskytne více variant. Model je pak mnohem variabilnější, a tím i použitelnější.

Navrhujete také oblečení pro svoji rodinu? A pokud ano, není s nimi těžší práce než s řadovými zákaznicemi?
Mám dvacetiletou dceru, která je podle mého názoru docela kreativní. Když něco potřebuje, tak to řešíme spolu. Přijde s nápadem, mluvíme o něm, já to někdy koriguji po technické stránce. Pak se to pokusíme zrealizovat. Občas nosí, a tak i testuje první vzorky modelů, které plánuji zařadit do limitovaných kolekcí. Musím říct, že na ni hodně dám, ukazuji jí návrhy i hotové věci, říká mi svůj názor. Je to další a pro mě důležitý pohled!

Vaše teta žije v Austrálii. Když jste ji tam byla navštívit, všímala jste si tamní módy? Existuje vůbec něco jako australská móda?
Austrálie je nádherná země. Panuje tam úžasná atmosféra. Lidé se chovají tak přátelsky a uvolněně... Oblečení řeší stejně jako jinde ve světě, dodržují dress code v profesích, které to vyžadují. V tom šíleném vedru nosí ženy do práce samozřejmě kostýmy a muži obleky, ale pro čerstvé pečivo jsou schopni po ránu vyrazit v teplácích nebo šortkách. Jsou zkrátka víc pohodě než v Evropě. Jsou více sví. V Austrálii mají kromě globální nabídky i svou módu a svoje značky, které tam jsou velmi populární.

Filozoficky vzato, jak by Hana Havelková odpověděla po svém více než 20letém designérském působení na tyto otázky: Kdo jsem? Odkud kráčím? Kam jdu?
Jsem Hana Havelková, mám ráda čistý a jednoduchý design, který se snažím uplatnit na svých modelech. Zároveň ale chci, aby tam byl i určitý nápad, vtip a energie. Snažím se zachovávat svůj styl a zároveň se neustále vyvíjet, posouvat se dál. Nezůstat na místě.
Prošla jsem dobou, která vyžadovala hodně velké pracovní nasazení, ale za to mi přinesla spoustu zkušeností. Ty se snažím zužitkovat a v současné době si dělám radost produkováním vlastních limitovaných kolekcí, v nichž ženám nabízím svůj pohled na módu. Mimo to stále pokračuji v navrhování modelů pro svoji klientelu, která se nejlépe cítí v originálech. Takže si užívám obou poloh naší profese.

Profil
Hana Havelková (51) je jednou z našich nejlepších současných módních návrhářek, od roku 1991 vystupuje pod značkou HH (www.havelkova.com). Je mimo jiné autorkou společenských šatů, v nichž Taťána Kuchařová získala titul Miss World. Spolu s dalšími designérkami založila volné sdružení Czech Fashion Centre, pražskou módní čtvrť (více na www.czechfashion.cz), která propojuje propagaci české autorské módy s charitativními účely. Dvakrát se stala vítězkou soutěže Výtvarník sezony Fashion Point a vavříny sklízí i v zahraničí – vítězství na 1. Innovation Modedesigner Cup 2004, účast na prestižních výstavách v Paříži, New Yorku, Haagu či Mnichově. Pravidelně se účastní akcí Prague Fashion Weekend a Designblok. Je členkou Akademie módy.
Je rozvedená a má dceru Karolínu.

Další články v kategorii:

Zdánlivé zbytečnosti na mateřské

Co přinesl jarní INTERBEAUTY PRAGUE 2012

A BUDE SVATBA

TUKY SBOHEM!

Psychosomatika